ZUBY - SYMBOLIKA A PSYCHOSOMATIKA

Zuby považujeme za něco samozřejmého ke kousání a zpracování stravy, snažíme se  o jejich estetický vzhled a udržujeme je již od dětství vštípenými návyky v čistotě. Pokud nějaký zub vybočuje nebo se vyklání, je snaha dostat ho zpět do řady. Pokud nás zub rozbolí, necháme ho opravit, nahradit (nakonec protézou celého chrupu) a většinou to nijak nespojujeme s námi samými – naším životem.

 A přesto právě to má velký význam: každý zub, jeho postavení a kondice úzce souvisí s naším světem přání, talentů, pocitů, činů, zklamání atd. Navíc podle čínské medicíny leží zuby na jednotlivých meridiánech a jsou tak propojeny se vším, co se v těle i duši děje. Chrup jako celek i každý jednotlivý zub o nás něco prozrazuje („podívat se někomu na zoubek“) Pojďme se na to podívat podrobněji.

Každý orgán má něco, můžeme to nazvat spínací relé na odpovídajících částech mozku. Základem onemocnění je duševní konflikt, umocněný vnějšími vlivy (strava, prostředí), platí to i pro zuby. Nastane-li vážná konfliktní situace, začnou probíhat změny na příslušném orgánu a v příslušné mozkovém relé dojde ke vzniku zvláštního obrazce, tzv. Hamerova ohniska, lze to na CT vyfotit. Toto vše se děje za spolupůsobení mikroorganismů a má to biologicky evolučně opodstatněný smysl.

Každý zub má svůj specifický obsah biologického konfliktu = duševní příčina, disharmonie.

jinak řečeno-každá vada oproti ideálu má svůj původ v disharmonii duše

Podle umístění kazu aj. můžeme vypátrat emoční problém, slabé místo v životě dotyčného jedince.

1/ Díry ve sklovině (tzv. kazy)

Sklovina patří k vnějšímu zárodečnému plátku, to znamená, že sklovina je jakási sliznice vytvořená ze slonoviny. Je to ta nejtvrdší část. Hamerovo ohnisko- obrazec, který se v mozku při závadě vytvoří, v tomto případě leží v mozkové kůře, mezi hemisférami.

Obsahem a příčinou vzniku je obranný konflikt „chtít, ale nesmět kousnout“ (ovčácký pes by jezevčíka kousnout mohl, ale nesmí). Při bližším zkoumání o jaké téma se v životě dotyčného jedná zde opět rozlišujeme na řezáky, špičáky a stoličky, je–li levák či pravák apod. V aktivní fázi problému se vytvoří defekt na sklovině, nesprávně nazvaný „kazem“. Ve fázi léčení dochází k pomalé obnově, to znamená k opravě defektu na sklovině, bezbolestné, ovšem s případnými nepříjemnými pocity, citlivostí na teplo/zimu nebo sladkost/kyselost. Hojení probíhá v principu automaticky, přirozeně za předpokladu, že by se zde neobjevily žádné nové recidívy.

2/ Díry uvnitř zubů

přesněji řečeno osteolýza dentinu. Dentin – zubní kost - patří k mezodermu, střednímu zárodečnímu plátku, řídící centrum a vznik odrazu v mozku je v bílé hmotě velkého mozku. V aktivní fázi problému dochází k úbytku buněk, vznikají díry.

Základem  je zde konflikt negativního ohodnocení sama sebe z důvodu nemožnosti se bránit, to znamená chtít někoho kousnout, ale nemoci to provést, protože protivník je příliš silný nebo příliš velký, má velkou autoritu.

Může být například u dítěte, které je ve škole přetěžováno. Hamerovo ohnisko (spínač) leží v přední části velkého mozku. V aktivním období problému vznikají tedy díry v zubech, ve vnitřku zubu, které by sice byly vidět na rentg. snímku, ale bývají objeveny pouze náhodou, protože zub v této fázi ještě nedělá problémy. Ale při velmi dlouhém, úporném konfliktu, nebo probíhají-li krátkodobé recidívy, může se takový zub při silném poškození i spontánně rozlomit. Tedy člověk, který bude přetěžován ať už fyzicky, či především emocionálně a nemůže a nebo nechce se bránit, protože má určité závazky či jiné zábrany, bude mít podobné problémy. Vytvoří se kaz, který nejdříve nebude ani viděta  člověk o něm nebude ani vědět, ale pak se náhle může oslabený zub i rozlomit.

V hojivé fázi, pokud individuum konflikt vyřeší, tedy v přeneseném smyslu někoho kousne za účelem sebeprosazení, zde začíná rekalcifikace skrze vytváření nových usazenin v zubní dřeni, s výsledkem, že původní díra je poté dokonce pevnější než dřív. To je biologický smysl, který se u tohoto typu zárodečného mezodermálního plátku projeví na konci léčivé fáze. Tragické je pouze to, že díra v zubu začíná bolet teprve po nástupu léčivé fáze, totiž roztažením periostu (ozubice zubu), která je velmi citlivá. Nyní se ale zubař zavrtá a spadne do díry, zub umrtví nebo eventuelně zub vytrhne, přestože by se byl léčil sám za občasných bolestí, i kdyby se vůbec nic nepodniklo. Ovšem jenom tehdy, pokud se nevyskytnou žádné nové duševní konfliktní recidívy.

3/ Parodontóza - „nemohoucnost kousnout“,

Konflikt ztráty sebeúcty, uraženého sebevědomí, nemožnost se prokousat něčím ve svém životě. Chronické neřešení problémů, defenziva, ústup, mrtvolně statický stav, ochromená sebedůvěra a odvaha, uzavírání kompromisů místo jasných řešení, rezignace, navenek klidná situace, uvnitř stav vyčerpání, chlad. Poslední stádium vypadávání zubů znamená ztrátu životní energie, nepoužívané zbraně vlastního sebevědomí se zahodí, člověk se stává bezmocný.

Duševní stav „nemohoucnost kousnout“ má vliv specielně na spodní a horní čelist protože i čelisti patří k oblasti velkého mozku, mezodermu, tedy ke střednímu zárodečnému plátku, stejně jako dentin. Mluvíme o tzv. „parodontóze“, při níž se zjevně neustále prodlužují zubní krčky tím, že se dáseň stahuje zpět, takže se zuby nakonec začnou viklat. Také zde je příčinou odvápňování, osteolýza čelisti kolem zubního krčku. Následkem toho se při kousání „vyklubává“ viklavý zub v příliš širokém kráteru. Tím se stále víc natrhává a vytahuje dáseň a krčky se jeví být stále delší, a pak se může přihodit, že se viklavý zub snadno vylomí. Ve fázi léčení se věc zdánlivě ještě zhoršuje: Při bolestech nebo případných krváceních mluví zubař obvykle o hnisavém vředu kořenu, protože okostice zubu čelistní kosti se rovněž vytahuje, což dělá velké bolesti zubů. Často vychází kalus (usazeniny) ven do ústní dutiny, protože zub je viklavý a osteolýza nemůže být těsně uzavřena (nasládlá chuť v ústech). Z tohoto důvodu osteolýza často nemůže být správně rekalcifikována a tím zhojena

Další souvislosti

Zubní kámen

Duševní konflikt ztráty sebehodnoty, zabržděný vývoj. Vně zubů se usazují černé vápenité usazeniny, (cimbuří hradu zdobí černé fangle na znamení smutku ze ztráty vnitřního pána, který nás vedl) , zatímco uvnitř zubů a kostí se vápník (opora stavby těla) ztrácí. Nevyužitá zbroj reziví – skvělé podmínky pro karies – hnilobu. Usazování vápníku do cév, zejm. v pozdějším věku = už nedovedu využít impulsů ducha k potřebným změnám života. Lidově se výstižně říká „zkostnatělé“ myšlení a postoje - to vede k obráceným procesům vápníku, tuhnutí, kornatění na nesprávných místech. Usazování vápníku napovídá o směřování života do oblasti neživé minerální říše. 

Kořenový váček - vztah k vlastní v podvědomí usazené nevyjádřené agresi – dlouhodobá konfrontace s problémem, které jedinec nedokáže účinně vzdorovat a reaguje pocitem marnosti a frustrace – lidé něčím „převálcovaní“. 

Umrtvení kořene – zabití zubu a tím i vyřazení „kontrolky“ systému, jednoho vojáka v šiku prosazování našich zájmů. Může vzniknout ložisko druhotných fyzických a psychosomatických poruch, téma příslušného zubu zůstává doživotní slabinou. 

Krvácející dásně – nezvládnutá agrese (naše podstata utrpí poškození i při malé vnější zátěži), psychická labilita, snadno zranitelné sebevědomí, nedostatek sebedůvěry, snadné pády do depresí

Mylolýza – opotřebení skloviny na jedné straně zubu – člověk se cítí odírán bližními, nedostatek vlastní obrany. 

Skřípání a zatínání zubů ve spánku – uvolňování potlačené agresivity obrácené dovnitř, není vpuštěna do vědomí

Předkus – labilita v krizových situacích, duch dominuje, tělo zaostává, potíže s uplatněním – nerozhodnost, bázlivost – tendence stáhnout se zpět.

Zákus – spodní čelist vpředu – strnulost, jednání podle dogmat a stereotypů bez zpětné vazby na vědomí důsledků.

Zuby vyosené: směrem dovnitř – introvert se sklony k „užírání se“ ; zuby vyosené ven – přílišná ventilace agresivity směrem ven.

Zuby křivé – stav a poloha zubů má vypovídající schopnost o nás. Poloha zubů je zrcadlem světa našich emocí.To, jak zuby narostly, má psychosomatickou souvislost s příběhem a osudem člověka i jeho rodu. Zuby jsou zápisem naší karmy (index mravnosti našich životů – co zaseješ, to sklidíš). Při použití rovnátek pozor na atrofii kořenů. Také může u dítěte dojít ke změně chování.

Mléčné zuby nevypadnou samy – dítě se nemůže nebo nechce stát dospělým

Náhrady, protézy, korunky – předstírají zdraví tam, kde původní atributy byly již promarněny a příslušná energie je v rozvalinách.

1. řezáky: Znamenají rodiče, obecně muže a ženu. Reprezentují vůli a sebe prosazení. Souvisejí s ledvinami. Mezera mezi předními zuby (diastema) = problémy se vztahem k rodičům, příp. k ostatním lidem. Jedinec jako dítě vnímal ve vztahu rodičů nějaký rozpor. V partnerském vztahu je člověk přitahován partnerem, přičemž ho zároveň nějakým způsobem odmítá, odhání. To je nesoulad v archetypech muže a ženy vyjádřený mezerou mezi zuby. Žena s diastemou má ve vztahu pocity nejistoty, muž s touto ženou taktéž.

2. řezáky: Zobrazují poměr k jedničkám, archetypu rodičů. Jak se jedinec srovnává s rodiči? Např. kříží-li dvojka vlevo přes jedničku, znamená to nesouhlas s matkou, případně s rolí ženy, jak ji matka pro dítě reprezentuje. Z polohy lze usuzovat na temperament. Vystupuje vpřed = sebeprosazení, ale konflikt. Výrazně menší než 1 = přívětivost, podřízenost. Meridián1 a 2: ledviny, močový měchýř, element voda.

Podíváme-li se na čelisti z netradičního pohledu, pak horní čelist pevně spojená s lebkou reprezentuje naše přání . Především její šířka a pravidelné postavení zubů v ní je pro nás signálem, že dotyčný pacient je schopen vyjádřit svá přání, a proto se nám s ním bude dobře jednat.  Úzká čelist se zkříženými řezáky a špičáky v zákusu je pro nás naopak známkou pasivního jedince, s kterým se nám bude hůře komunikovat. Známkou těžkostí s vyjádřením vlastních přání a pocitů po celý život je např. horní celková náhrada. Dolní čelist volně spojená s lebkou čelistním kloubem reprezentuje naše činy. Speciálně brada je symbolem síly vůle .

3. špičáky: Souvisí se změnami, jimiž člověk v životě prochází. Objevují se v počátku puberty, období růstu vlastním směrem. Přestavují vitalitu, chuť do života, zdravou agresi za svoje zájmy. Určitě se nemají trhat, došlo by ochabnutí životní síly. Když dolní při skusu přečnívají horní = vnitřní konflikt, potíž zaujmout svoje místo. Mají vztah s vaječníky. Meridián 3: játra/žlučník. Játra jsou podle čínské medicíny elementem dřeva, což odpovídá špičákům, souvisí s růstem člověka.

Špičáky nám zobrazují změny, jimiž člověk prochází. Prořezávají také v době velkých růstových změn a začátku puberty. Pravý horní špičák představuje prezentaci vlastní osoby navenek Levý horní špičák znamená postoj vůči změnám . Pravý dolní špičák je výrazem toho, co chceme dosáhnout navenek. Levý dolní špičák je obrazem schopnosti naší vnitřní proměny . Špičáky jsou všeobecně vnímány druhými osobami jako symbol vitality a nadřízenosti. V manažerských funkcích lidi s atopií špičáku nepotkáte. A když ano, pak mají v jeho místě implantát, protetickou náhradu nebo přemodelovaný jiný zub na špičák. U těchto zubů jsem také zaznamenal i zpětný vliv postavení zubu na změnu emočního chování pacienta, jako u postranních řezáků. Zakřiknutá holka se zasunutým pravým horním špičákem po ortodontické léčbě úplně rozkvetla a získala sebevědomí. Tím samozřejmě znejistila své rodiče, protože měli najednou doma úplně jiného potomka. Nebylo to asi jenom tím, ale podobné příklady zpětného působení postavení zubů vídávám v praxi často.

Přední třenové zuby vyjadřují naše tužby a naše Já. Jednoduše lze popsat význam těchto zubů slovy „já chci“.  Pravá horní čtyřka vypovídá o tom, jak bychom se chtěli jevit navenek a levá  reprezentuje naše tužby v citové oblasti. Horní čtyřky patří k nejčastěji ošetřovaným zubům s klasickým scénářem od výplně přes endodoncii a korunku až po extrakci . Není se co divit, protože jsme každý den konfrontováni s mediálně vytvářenou představou, jak bychom měli vypadat a co si kvůli tomu koupit. A naplnění svých opravdových citových tužeb si velká část populace musí nahradit sledováním seriálů. 

Pravá dolní čtyřka odráží schopnost realizace našich plánů a levá  ukazuje, nakolik jsme schopni sdělit své pocity a přání svému okolí.

Zadní třenové zuby charakterizuje holá věta „chci tvořit“ nebo výraz „naše tvořivé Já“  Pravá horní pětka (15) symbolizuje náš vývoj ve vnějším světě, naše děti a záliby, levá  naše přirozené vlohy. Pravá dolní pětka , stejně jako sousední čtyřka, reflektuje schopnost realizace našich plánů, především v profesi. Nerozhodná dívka po náhradě můstkem k velké radosti rodičů konečně dokončila školu .

Levá dolní pětka ukazuje využití zděděné matčiny energie v našem životě.

4. předstoličky: Zastupují naše individuální tužby – já chci – ego. Když se u dětí odstraní kvůli místu, utrpí vědomí vlastního já. Symbolicky to odpovídá, zub – já – ego si musí udělat pro sebe svoje místo a udělá, pokud jeho nositel se tak také chová. Mnoho dětí je rodiči ze strachu omezováno ve vlastním rozvoji – zub se pak tísní v malém prostoru. Jeho odstranění může znamenat sklon k sebe podceňování a podléhání autoritám, dítě bude poslušné. Také může nastat podvědomá revolta vůči autoritám. Ale může vést i k otevření prostoru. Meridián: slezina, slinivka / žaludek   element země

5. předstoličky: Rozvíjejí téma čtyřek a vyjadřují „chci tvořit“, nápaditost, kreativit, tvořivost bez cíle. Plány je třeba uskutečnit, to pětkám svědčí. Meridián 4 a 5: slezina slinivka / žaludek

6. stoličky: Jaké postavení chceme v životě zaujmout. Objevují se ve věku šesti let a mají vztah k potřebě být milován, nesou paměť na dětství, odrážejí prožitá citová dramata, ztrátu blízkých osob i třeba zvířat mazlíčků. Proto se často šestky kazí jako první. Dolní stoličky. mají vztah s orgány podbřišku a kyčlemi, koleny Meridián 6 a 7: plíce / tlusté střevo

     7.stoličky: odrážejí naše vztahy k okolnímu světu, my a okolí. Jaký odraz se vrací, jak na nás reagují bližní.  Nejsou-li vztahy harmonické,     sedmičky jsou též v nepohodě. Meridián 6 a 7: plíce / tlusté střevo, element kov. Stoličky jsou mlecí zařízení na zpracování potravy, konstrukce chrupu člověka ukazuje, že je uzpůsoben spíše na stravu rostlinnou.

8. zuby moudrosti: Jak už název napovídá, jejich souvislost bude hlubší, jsou energeticky spojeny se srdcem, podle množství metafor v literatuře a lidových rčeních lze usuzovat na význam srdce a tím i osmiček. Objevují se až kolem dvaceti let, tedy v době, kdy se začíná individuální rozvoj a vlastní životní cesta jedince. Mají vztah k našemu vnitřnímu Já, naší duši a také ke kolektivnímu vědomí. Jejich potíže upozorňují na problém v těchto hlubších rovinách, ve spojení se zařazením sebe do okolního světa.

U osmiček je obtížné stanovit konkrétní důvod jejich potíží. V každém případě se nemají odstraňovat bez vážného důvodu, může to mít dopad na celkové zdraví člověka, tělesné i duševní. Člověku to může zkomplikovat přístup ke svému vnitřnímu zdroji, univerzálnímu vědomí. Dnešní doba má za to, že nic podobného není třeba. Ale dávná moudrost východu učí následovat cestu srdce, staré křesťanské nauky radí dbát o svou duši nejen o tělo (hádání duše s tělem, oblíbené téma středověku). Též J.A. Komenský upozorňuje na „ráj srdce“ na rozdíl od „labyrintu světa“. Meridián 8: srdce /tenké střevo, element ohně.

Ještě souhrný přehled vztahů k jednotlivým částem organismu

• Řezáky 11, 12, 21, 22 – močový měchýř, mozek, páteř, klouby, bederní páteř, ledviny, štítná žláza.
• Špičáky 13, 23 – oči, krční a hrudní páteř, žlučník, sinusy, játra, žaludek.
• Premoláry 14, 15, 24, 25 – hrudní páteř, dvanáctník, děložní čípek, plíce.
• Stoličky 16, 26, 17, 27 – prsy, hrudní páteř, tlusté střevo, imunitní systém, vedlejší nosní dutiny, klouby, žaludek, pankreas.
• Zuby moudrosti (stoličky) – hrudní a bederní páteř, nervová soustava, tenké střevo, srdce, ramena, uši.

• Řezáky 31, 32, 41, 42 – močový měchýř, mozek, prsy, páteř, nohy, bederní páteř, nadledviny, sinusy.
• Špičáky 33, 43 – oči, hrudní páteř, žlučník, krční páteř, klouby, játra, žaludek.
• Premoláry 34, 35, 44, 45 – hrudní páteř, prsy, dvanáctník, klouby, bederní páteř, vedlejší nosní dutiny, lymfatické uzliny, žaludek, slezina
• Stoličky 36, 37, 46, 47 – cévní systém, tlusté střevo, hrudní obratle, imunitní systém, plíce, ramena.
• Zuby moudrosti 18, 48 – srdce, hrudní a bederní páteř, uši, periferní nervový systém, ramena.

Propojení mezi zuby a celkovým zdravím je větší, než si myslíme. Záněty v ústech se krevní cestou mohou dostat do celého těla a způsobují problémy. Většina nemocí má také své projevy v ústech – na sliznicích, jazyku, mandlích, zubech. Zkažené zuby mohou přivodit i vážnější problémy. Zuby a dásně ovlivňují choroby srdce, cukrovku, plicní a revmatické choroby. Infekce v ústní dutině dvojnásobně zvyšuje pravděpodobnost infarktu a až trojnásobně riziko mozkové mrtvice. Zanedbaná zubní infekce může skončit – tak jako všechny infekce – i smrtí.

Podle studie zveřejněné v britském časopise British Dental Journal jsou zkažené zuby a zanícené dásně pro srdce stejným rizikovým faktorem jako kouření nebo obezita. Bakterie a jiné látky mohou z takto zaníceného místa, zubu nebo dásně, doputovat krví například k srdci a způsobit zánět srdečního svalu nebo sraženinu, která ucpe cévy a způsobí infarkt nebo mozkovou mrtvici.

Zdroj: dr. Ruediger Dahlke, dr. Gerd.Ryke.Hamer, dr. Michele Caffine, dr. Fritz Kramer .(většinu zpracoval R.J.Poláček) dále

(prirodaleci.cz)